Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie a vývoj

 Místo, na němž město stojí, zhruba 100 km od hlavního města České republiky – prahy, bylo s největší pravděpodobností osídleno už ve třetím tisíciletí před naším letopočtem, neboť vyvýšenina při soutoku řek Labe a Orlice poskytovala přirozenou ochranu tehdejším obyvatelům. Z pozdější doby se také zachovalo mnoho archeologických památek, zvláště ze života lidí popelnicových polí. Už v 10. století tisíciletí patřilo hradiště pojmenováné Hradec

rodu Slavníkovců. Po vyhubení rodu se stal Hradec majetkem přemyslovských knížat a poté, ještě před rokem 1225, jedním z prvních měst na tehdejším území Čech a Moravy.

 Město, které se rychle rozvíjelo, se rozprostíralo v rozloze dnešní památkové rezervace po celém návrší, v jehož severozápadní části stával královský hrad. V roce 1306, když jej Rudolf I. Připsal své manželce Elišce Rejčce, se Hradec stal věnným městem českých královen a tehdy dostal přívlastek „Králové“. Eliška Rejčka si od roku 1308 na plných deset let zvolila právě Hradec Králové za své sídlo, což pro město znamenalo podstatné zvýšení významu jak hospodářského tak politického. Do Hradce nastal příliv řemeslníků, přicházelo i mnoho námezdního lidu z venkova. Eliška Rejčka také založila roku 1307 cihelný katedrální kostel sv. Ducha, který se stal dominantou města. Král Jan Lucemburský udělil městu roku 1337 všechna práva královských měst. O půlstoletí později pobývala několik let v Hradci i královna Eliška Pomořanská, čtvrtá choť císaře a krále Karla IV. Už v závěru 14. století, pravda, také díky předchozím zničujícím požárům, stávaly ve městě mnohé domy zděné z cihel a kamene s podloubími a rozsáhlými sklepy. Gotická přestavba se týkala i městského opevnění. Od té doby procházelo město složitým stavebním vývojem, z něhož se tu zachovaly významné gotické, renesanční a barokní památky, a to nejen v centru, ale i na předměstích, kde byly stavěny kostely, kláštery a špitály. Město patřilo k největším a nejvýznamnějším v Čechách.

 Slavnou kapitolou historie města poté bylo husité období. Hradec králové byl prakticky po celou tuto dobu v rukou husitů a vedle prahy a Tábora jedním z jejich center. Husité město dobyli v červnu roku 1420. V odporu proti králi Zikmundovi setrvalo město jako jedno z posledních až do roku 1437. Známým vůdcem se zde stal kněz Ambrož, jemuž je dnes zasvěcen kostel Československé církve husitské. Roku 1423 zde sídlil i vojevůdce Jan Žižka. V té revoluční době byl ovšem mj. zničen i královský hrad a řada dalších stavebních unikátů. Nový hospodářský a kulturní rozmach Hradce Králové stavebních unikátů. Nový hospodářský a kulturní rozmach Hradce Králové znamenala doba vlády Jiřího z Poděbrad, mj. zde až do roku 1448 působil pražský arcibiskup Jan Rokycana, nástupce Ambrožův. O století později ovšem význam Hradce na dalších sto let těžce poklesl, když nesl sankce císaře Ferdinanda I. Za účast v odboji proti němu. Mezi ně patřila zejména ztráta privilegií a politických práv a také rozsáhlá konfiskace majetku.

 Teprve ve druhé polovině 16. století se Hradec Králové začal vzpamatovat z těchto ran, významně se pozvedlo školství, došlo k takřka totální renesanční přestavbě domů, postavena byla např. další, nejvýraznější městská dominanta – Bílá věž. Nový rozmach města však byl opět zastaven, zprvu rozsáhlým požárem v roce 1586, poté velkou morovou epidemií v roce 1599, opravdovou pohromou však pro město byla třicetiletá válka. V jejím  průběhu, v roce 1639, dokonce město dobyli Švédové a za oběť této násilné akci padlo několik set domů. V té době do města rovněž přišli jezuité, kteří zde mj. vybudovali kostel Nanebevzetí panny Marie na dnešním velkém náměstí, ale i další dnes památkově významné stavby.

 Bohužel, strategická poloha Hradce Králové předznamenala, jak se ukázalo ve druhé polovině 18. století, pro město další osudovou ránu, když o něm v roce 1765 rozhodl císař Josef II. Jako o nejvhodnějším místě pro novou pevnost, střežící, ba uzavírající komunikace vedoucí do Čech za severovýchodu. Výstavba pevnosti docela změnila vzhled města a okolí, zbořena byla například některá předměstí, prakticky ustala jakákoli významnější stavební činnost, z města byl přestěhován i krajský úřad a uvažovalo se dokonce i o přesídlení biskupství. Přesto 23 let budovaná pevnost nikdy nesplnila své poslání, dokonce ani v roce 186, v době známé bitvy u chlumu za války Rakouska s Pruskem. A proto byla v roce 1884 zrušena

 Ani značné omezení, včetně hospodářského,které budování a existence pevnosti pro město znamenalo, však neutlumilo vlastenecký ruch v první třetině 19. století. Hradec Králové byl jedním z nejvýznačnějších center národního obrození. Sídlil zde např. Jan Hostivít Pospíšil se svojí tiskárnou, knihkupectvím a později i vydavatelstvím vlasteneckých časopisů a knih,působili zde J. L. Ziegler, V. K. Klicpera a další vlastenci.

Zrušení pevnosti a její několikaletá likvidace znamenaly pro Hradec Králové obrovskou příležitost dalšího rozvoje, a ten opravdu nastal zejména díky tehdejšímu vedení města. To zahájilo jeho plánovitou výstavbu, když už v roce 1884 byla vypsána na tehdejší dobu ojedinělá mezinárodní soutěž na regulační plán města. Velkou roli zde sehrál především starosta František Ulrich, působící ve funkci v letech 1895 až 1929.

Město svěřilo od samého počátku svůj architektonický a urbanistický rozvoj do rukou významných architektů. V rámci nové koncepce se město harmonicky vyvíjelo.Úroveň architektury ovlivnili zejména architekti Jan Kotěra a Josef Gočár, a to natolik, že město dostalo ve 20. a 30. letech 20.století přídomek „salón republiky“. K novým budovám přibyly nové komunikace, mosty, náměstí,pásy zeleně a parky, vyrostlo nové centrum města na pravém břehu Labe. Nové čtvrtě byly se starým městem, dnes památkovou rezervací, podle Gočárova regulačního plánu spojeny vždy jednou komunikací. Původní urbanistickou koncepci se podařilo udržet dodnes.

 

Přírodní poměry

Město leží v rovinné krajině s nadmořskou výškou 235 m. Rozkládá se v tzv. „Královodvorské kotlině“, která je geomorfologicky součástí Východolabské tabule. Na severozápadě obklopuje město  nízká zalesněná pahorkatina a na jihovýchodě rozsáhlý lesní komplex, který zasahuje až na kraj nové výstavby. Celková výměna území města je 105,6 km2.

 

Obyvatelstvo obce

Ve městě dnes žije přibližně 100 00 obyvatel. Hustota obyvatel je 945 osob na 1 km2. Hradec Králové se tak řadí mezi deset největších měst České republiky. Z celkového počtu obyvatel k 1.1.1999 zde žilo 50 920 žen (51,9 %) a 47 245 mužů (48,1 %).

 

Historické památky

Historické jádro města Hradce Králové bylo městskou památkovou rezervací vyhlášeno roku 1962. Na jejím území se dnes nachází asi 200 evidovaných kulturních památek. Jako přirozené ochranné pásmo městské památkové rezervace byla v roce 1991 vyhlášena městská památková zóna, na jejímž území je dnes téměř 70 evidovaných chráněných kulturních památek a jedna národní památka.Zde je několik památek např.

 

Chrám sv. Ducha

-         je výraznou dominantou města, postavenou za královny Elišky Rejčky v letech 1307-1312 na západním průčelí Velkého náměstí. Cihlová trojlodní stavba ve stylu slezské gotiky mnohokrát vyhořela. Kromě hlavního vchodu od západu a dvou postraních má ještě tzv. královský vchod s předsíní. K severní boční lodi přitéká ještě přístavek. Chrámový prostor je 50 m dlouhý, 21 m široký, hlavní loď je 21 m vysoká. Katedrála má dvě věže, které byly dostavěny po požáru roku 1939. Poslední zásadní změny pseudogotického charakteru proběhly na konci minulého století. V roce 1979 zde byla objevena krypta, kde byl pohřben Jan Žižka z Trocnova. Jeho ostatky byly převezeny do Čáslavi.

         Chrám sv. Ducha

 

Bílá věž

-         byla v bezprostřední blízkosti katedrály sv. ducha postavena v letech 1574-1580 z bílého pískovce (proto Bílá) na půdoryse 10x10 metrů. Se svými více než 70 metry výšky je nejvyšší východočeskou věží. Původně uvažovaná zvonice, která je dílem italského stavitele Buriana Vlacha, byla postupně nastavovaná dalšími patry. Jedním z poslání věže měl být i její strážný účel. Nad vchodem do věže je latinské heslo císaře Maxmiliána, které v překladu znamená „Bůh bude prozřetelným, my však musíme bdít“. Ve věži je zavěšen téměř desetitunový zvon Augustin, druhý největší zvon v Čechách, který však není v současnosti v provozu.

 

                        

                                               

            zvon Augustin                 Bílá věž

 

Kostel Nanebevzetí panny Marie

-         na velkém náměstí je původně jezuitský kostel, postavený v letech 1654-1666. vedlejší jezuitská kolej byla založena roku 1629, věže byly dostavěny teprve roku 1857, interiér byl několikrát obnovován.

                                            

                                             kostel Nanebevzetí panny Marie

Kostelík sv. Mikuláše

-         dřevěný lidový kostelík v Jiráskových sadech, vytvořený tesaři v Habuře u Medzilaborců v letech 1502-1510, byl od Hradce Králové, který jej koupil, převezen v roce 1935 a slavnostně otevřen 28. října. Dřevěnou stavbu obklopuje ohrada z klád krytých šindelem.

                                      

                                        kostelík sv. Mikuláše

 

Gočárovo schodiště

-         spojuje Velké náměstí s Komenského třídou. Bylo jednou z raných prací architekta Josefa Gočára, pochází z let 1909-1911. Vzniklo na náměstí původní vodárenské věže Kropáčka, postavené roku 1516 a zbořené v roce 1906. Trojramenné schodiště bylo realizováno v armovaném betonu.

                                        

                                        Gočárovo schodiště

 

Muzeum východních Čech

-         jedna z nejkrásnějších budov ve městě stojí na Eliščině nábřeží. Vznikla v letech 1909-1912 podle projektů význačného českého architekta Jana Kotěry, který navrhl i původní vnitřní zařízení a velkou kašnu před hlavním vchodem. Jde o secesní stavbu z lisovaných a částečně glazovaných cihel. Kromě Kotěry se na umělecké výzdobě podíleli i další význační umělci své doby, např.. dvě alegorické postavy sedících žen a hroznového muže představujícího město Hradec Králové navrhl Stanislav Sucharda.

               

 

 

Informační střediska:

Informační centrum

Gočárova 1225, Hradec Králové

 

Regionální evropské informační středisko

Gočárova 1225, Hradec Králové

 

Okresní knihovna

Tomkova 177, Hradec Králové

 

Úřad města Hradec Králové

Ulrichovo náměstí 810, 502 10 Hradec Králové

 

Matrika

Velké náměstí č. 34,(Dům U Špuláků)

Odbor bytový

Střelecká ulice 824

 

Úřady a další instituce:

Okresní úřad

ČSA 408, Hradec Králové

 

Úřad města

Ulrichovo náměstí 810

-         odbor bytový, Střelecká ulice

-         odbor živnostenský, Střelecká ulice

-          

Katastrální úřad

ČSA 408, Hradec Králové

 

Finanční úřad

U Koruny 1632, Hradec Králové

 

Celní úřad

Skladištní oblast 857, Hradec králové

 

Protialkoholní záchytná stanice

Brněnská 88, Hradec Králové 8

 

Finanční ústavy:

Česká spořitelna

ČSA 402, Hradec Králové

-         pobočka Střelecká 1222

-         pobočka Kukleny

-         pobočka Slezské předměstí

-          pobočka na třídě E. Beneše

 

Banky:

Capital Bank

Slezská ulice, Hradec králové

 

Českomoravská hypotéční banka

Ulrichovo náměstí 735, Hradec králové

 

Českomoravská záruční a rozvojová banka

Eliščino nábřeží 777, Hradec Králové

 

Creditanstalt

Gočárova 854, Hradec Králové

 

Raiffeisenbank

V kopečku 75, Hradec králové

 

Směnárny:

ČSOB Hradec Králové

OD Tesco nám. 28.října 1610, Hradec králové

 

Pojišťovny:

Česká pojišťovna

Nám. 28.října, Hradec králové

 

Česká kooperativa

Nerudova 18, Hradec králové

 

Živnostenská pojišťovna

U koruny 73, Hradec králové

 

Allianz pojišťovna

Gočárova 16/549, Hradec Králové

 

Poštovní úřady:

Poštovní směrovací číslo Hradec králové – 500 00

-         hlavní pošta u nádraží ČD, Riegrovo nám. 1 dalších 15 pošt dle části města

 

Zdravotnická zařízení:

Nemocnice

Fakultní nemocnice (areál nové nemocnice), Hradec Králové

FN – Stará nemocnice

FN – Pospíšilova třída

 

Lékárny:

Hradec Králové:

-         nonstop lékárna – pohotovost, Hradecká ulice

-         Masarykovo náměstí

-         Třída ČSA

-         Foerstrova ulice

-         Pospíšilova ulice

-         Velké náměstí

-         Ulice S. K. Neumanna

-         Ulice Milady Horákové

 

Veterinární zařízení:

Hradec králové

-         Soukromá veterinární služba, Velké náměstí 29

-         Veterinární ambulance pro malá zvířata, třída E. Beneše

-         Veterinární ambulance, Foerstrova 1655

-         Privátní poliklinika Kukleny, Pražská 68

-         Veterinární ambulance pro malá zvířata – nonstop, Věkoše, Jan Černého 353

 

Taxi:

-         taxi ford, Pražská 686

-         Clara taxi, Velké námětí 132

-         Taxi Zdeněk Trubač, Sekaninova 418

-         Taxi Octavia, Gočárova 312

-         Taxi Slíž Roman, Šimkovy sady E35

 

Půjčovny automobilů:

-         Autopůjčovna Jaeger Jaroslav, Puškinova 1009

-         Autopůjčovna Bečka Vladislav, Markova 663

-         MIKROCAR, Poděbradova 1123

-         EUROPCAR,  Dukelská 95/3

-         KORADO, Pálenecká 182

-         HAVE-CAR, Škroupova 441

-         CZECHOCAR, Gočárova 1225

 

Další služby:

-         odtahová služba

-         parkovací plochy

-         čerpací stanice

-         čerpací stanice – plyn

-         autoopravny

-         železniční doprava

-         autobusová doprava

-         MHD doprava

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář