Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zoologie

-         nauka o živočiších organismy s charakteristickými znaky:

               - eukariotická buňka

                     - heterotrofní výživa

                     - aktivní pohyb – lokomoce (vedlo ke vzniku svalové a oporné soustavy,

 podmiňovalo vznik nervové, smyslové soustavy, rozvoj látkové soustavy tzn. Intenzivní metabolismus)

                     -  aktivní růst

                     - omezená velikost těla          

-         živočichové jsou rozmanitější a početnější druhově než rostliny

-         základní stavební a funkční jednotkou je eukariotická buňka tvořící jednobuněčné nebo mnohabuněčné organismy

-         soubory buněk stejného tvaru, funkce i původu vytváří tkáně

-         buňky tkání jsou buď pevné (fixní nebo nepohyblivé) nebo volné (pohyblivé) přítomné v tekuté mezibuněčné hmotě

-         mezibuněčná hmota je hmota, která vzniká činností buňky a vyplňuje mezibuněčné prostory, říká se jí také hmota základní nebo extracelulární , pomáhá buňkám při plnění jejich funkcí

-         pro rozvoj tkání je důležitá struktura a složení mezibuněčné hmoty!

 

Rozlišujeme 4 hlavní skupiny živočišných tkání:

-         epitely

-         pojivá tkáň

-         svalová tkáň

-         nervová tkáň

 

Epitely

-         kryjí povrch těla, orgánů, vystýlá dutiny, nejstarší druh

podle vrstev se dělí na:

-         jednovrstevný

-         víceřadý

-         vícevrstevní

-         přechodný

podle funkce se dělí na:

-         krycí

-         resorpční

-         smyslový

-         žlázový

 

Pojivová tkáň

-         vyplňuje prostory, přenáší látky a informace, zásobárnou látek, vytváří oporu těl organismů, obranné reakce

stavba:

-         buňky, pevné nebo volné, hmota mezibuněčná, buňky produkují hmotu mezibuněčnou a její charakter určuje charakter tkání

může být:

-         tekutá

-         polotekutá

-         pevná

dělí se na:

-         oporná pojiva

-         výplňová pojiva

-         trofická pojiva

 

Oporná pojiva

-         mezoglea

-         parenchym

-         mezenchym

-         vezikulární pojivo

-         vazivo

-         chrupavka

-         kost

-         tkáň zubní

 

Trofická pojiva = tělní tekutiny

-         chybí pouze u hub

-         vytvářejí vnitřní prostředí organismů (rozvod živin, výměna plynů, odstraňování zplodin), podílí se na udržení homeostázy = stálost a rovnováha v organismu

Typy tělních tekutin

-         nitrobuněčné (intracelulární)

-         mimobuněčné

Bezobratlí

1) hydrolymfa

    - složení je podobné mořské vodě

2) lymfa (míza)

    - složení podobné krevní plazmě

    3) krvomíza (hemolymfa)

          - tekutina, která už obsahuje krevní buňky i barvivo, typická u živočichů s otevřenou

             cévní soustavou

4) Krev

   - u bezobratlých s uzavřenou cévní soustavou

5) Tkáňový mok

   - u bezobratlých s uzavřenou cévní soustavou, vyplňuje mezibuněčnou hmotu

Obratlovci už mají krev lymfu (mízy)

 

Krev

  - slouží k přenosu dýchacích plynů

Míza

  - přenáší látky z tkáňového moku do krve

Tkáňový mok

  - tekutina obklopující jednotlivé buňky tkání

 

Svalová tkáň

-         zabezpečuje pohyb organismu v prostoru a pohyb jednotlivých orgánů a jejich částí

-         základem  jdou  specializované buňky, které obsahují stažitelná vlákenka=myolybrily

Typy svalové tkáně:

1) svalové epitely

     - nejjednodušší tkáň

2) hladká svalová tkáň

    - u bezobratlých tvoří útrobní i pohybové svaly, její činnost je řízena z CNS, u obratlovců ji najdeme pouze ve stěnách vnitřních orgánů a ve vazivu kůže. Je i nervovaná vegetativními nervy a řízena hormony tzn. Nelze  vědomě ovlivňovat její činnost (svalovina žaludku krávy). Její výkon je malý, reakce pomalé, ale činnost vytrvalá

3) příčně pruhovaná tkáň

    - základní buňka je mnohajaderné svalové jádro, tato svalovina vykonává práci statickou i kinetickou

statická

 - napětí svalů (udržování rovnováhy)

kinetická

 - pohyb, kdy dojde ke zkrácení svalu – přiblížení úponu a počátku toto svalstvo pracuje intenzivně, ale krátkodobě

4) srdeční svalovina (myokard)

    - tvoří pouze srdce, stavbou se podobá žíhané, ale některými znaky se liší. Buňky této tkáně jsou uspořádány ve složitou síť. Myokard má vlastní autonacii (dráždivý systém) svojí činností spojuje hladkého a příčně pruhovaného svalstva pracuje rytmicky, bez únavy, dlouhodobě, intenzivně a s velkým výkonem.

 

Elektrická svalová tkáň

-         vyskytuje se v elektrických orgánech ryb a paryb (rejnok elektrický)

Funkce:

-         obrana

-         útok

-         orientace

-         zjišťování směru proudění vody

-         vyhledávání sexuálního partnera

 

 

Nervová tkáň

Funkce:

-         zajištění příjmu a vedení vzruchu = dráždivost a vodivost

-         zajišťuje koordinaci činností všech tkání a orgánů v těle tzn. Řídící funkce

      - některé její typy jsou schopny registrovat vzruchy sídlo paměti

-         u nejdokonalejších živočichů se vyvinuly zvláštní nervové oblasti, které jsou sídlem psychických dějů

Základními jednotkami nervové tkáně jsou:

1) nervové buňky (neurony, gangliové,buňky)

-         jsou doprovázeny buňkami gliovými, které mají podprůměrnou, vyživovací a ochranou  funkci

2) vlastní nervová buňka

   - skládá se z těla s jádrem, krátkých výběžků (dendrity) a jednoho dlouhého výběžku 

      (neurit, akson)

-         vzruch přichází do buňky krátkými výběžky a vychází dlouhými výběžky

-         nervové buňky se dotýkají, místu se říká zápoj nebo synapse

-         nervové buňky jsou kryty pochvami a to bílou, mýlinovou a šedou schwannovou

-         přesnost vzruchu lze ovlivnit řadou látek, tyto lýtky se využívají jako léčiva, ale jsou i zneužívány jako bojové chemické látky

 

 

Orgány

-         stavební a funkční jednotka těl mnohobuněčných orgánů

-         jde o soubor tkání zpravidla všech čtyř, ale jedna bývá hlavní

organologie

-         nauka o orgánech

organogeneze

-         se zabývá ontogenetickým vývojem orgánů

atavistické orgány

-         orgány, vyskytující se u fylogenetických předků (opice), u dnešního organismu vyjímečně

rudimentální orgány

-         orgány během vývoje ztratily svůj význam, nevyužívají se a jsou zpravidla zakrnělé

 

Soustava tělního pokryvu

-         buněčné povrchy kryjící tělo a všechny jeho deriváty

Funkce:

-         ochranná

-         vylučovací

-         dýchací

-          oporná

-         zbarvení (chameleón)

-         termoregulace

-         vstřebávací

Typy:

1) Pokožka

-         jednovrstevný ochranný epitel, bezobratlí mohou mít roztroušeny buňky žahavé,

      smyslové, pigmentové, slizové žlázy 

      -     produkují kutikulu, vápenaté schránky

pokožkové deriváty:

-         drápky

-         trny

-         štětinky

-         chloupky

-         háčky

-         rohovité výrůstky

funkce:

-         smyslová

-         mechanická

-         ochranná

-         jiná

2) Kůže

-         pro obratlovce

-         pokožka, škára, podkožní vazivo

kožní deriváty:

a)      pokožkové

- žlázy – jedové, mazové, potní, mléčné

b)      rohovité útvary

- peří, chlupy, kopyta, ostny

-         ze škáry šupiny, krunýře

 

Oporná soustava

Funkce:

-         opora těla

-         ochrana vnitřních orgánů

-         pasivní pohybový aparát

-         spolupodílí se na tvaru a rozměru těla

Typy oporných soustav:

1) hydrostatická kostra

     - tělní tekutina, nestlačitelná

2) vnější kostra (exoskelet)

     - na povrchu těla, svaly se upínají zevnitř, brání růstu živočicha

3) vnitřní kostra (endoskelet)

     - neomezuje růst těla živočicha, nachází se pod povrchem

Vývojově nejdokonalejší kostrou je kostěná kostra obratlovců, její základní jednotkou je kost.

Kosti se spojují a to spojení je: a) pevné

   - vazivem, chrupavkou a kostní tkání

b) pohyblivé

    - kloub, který umožňuje pohyb

Kloub se skládá:

1) kloubní plošky

    - kloubní hlavice a jamka, povrch kryt kloubní chrupavkou

2) kloubní dutina

    - vyplněná kloubním mazem – synovie

3) kloubní pouzdro

    - má 2 vrstvy: vnitřní produkuje synovii

      vnější uzavírá kloub

4) pomocná kloubní zařízení

    - menisky, vazy, lemy…, které ohraničují pohyblivost kloubů

 

Pohybová soustava

Funkce:

-         lokomoce vedoucí k vyhledávání potravy

-         lokomoce vedoucí k vyhledávání sexuálního partnera

-         lokomoce umožňující únik do bezpečí

-         patří sem i pohyb částí těla (ohyb)

3 druhy mechanismu pohybu:

-         amébiodní

-         pohyb pomocí brv a bičíků

-         pohyb svalový

 

Svalová soustava

Bezobratlí:

1.      Svalové epitely

2.      Podkožní svalový vak

3.      Žíhaná svalovina členovců, která se upíná zevnitř na exoskelet

Obratlovci:

1. Útrobní svalovina a kosterní svalovina

Útrobní svalovina

funkce:

-         pohyb útrobních orgánů

-         hladká svalovina

-         inervovaná vegetativními nervy

-         vytvářející pohyb pravidelný, opakující se v pravidelných intervalech peristaltický pohyb (automatický, neovládaný)

Kosterní svalovina

-         upíná se na kost

-         žíhaná

-         upíná se zevně na endoskelet

-         jednotkou jsou svaly

sval – svalová vlákna

       - každé vlákno je inervováno nervem, respektive nervovou buňkou, při ztrátě inervace

         dochází k přerušení hybnosti a úbytku svalové hmoty

porušení = dystrofie

úbytek = atrofie

Podle funkce se svaly dělí na:

-         ohybače

-         natahovače

-         přitahovače

-         odtahovače

-         rotátory

-         svěrače

-         rozšiřovače

 

Trávící soustava

Funkce:

-         příjem potravy

-         mechanické

-         chemické zpracování

-         vstřebávání a odvod nestravitelných zbytků

Typy:

a) nitrodělní

    -     probíhá u většiny živočichů

b) mimotělní

-         sliny s trávicími enzymy jsou vstřikovány do přijímané potravy a potom částečně 

            natrávená  potrava je nasávána do trávicí soustavy

typy trávicích soustav:

a) trávicí dutina

  - má pouze jeden otvor – přijímací, vyvrhovací, potrava zpracovávána cyklicky tzn. další potrava přijata až po vyvrhnutí zbytků nestravitelných.

b) gastrovaskulární soustava

  - zároveň tráví, rozvádí živiny

c) trávicí trubice

  - má dva otvory přijímací a vyvrhovací

dělí se do několik oddílů: u bezobratlých je to ústní dutina, hltan, jícen, žaludek, střevo a

konečník

u obratlovců je trávicí soustava dokonaleji diferencována a to hlavně střevo na tenké, tlusté, konečník

přídatné žlázy trávicí soustavy:

-         slinivka břišní

-         játra

trávení je rozkladem makromolekulárních látek pomocí enzymů na látky jednoduché, rozpustné ve vodě. Propustné biomembránami.

Dělení živočichů podle přijímané potravy:

a) býložraví

-živí se rostlinou potravou (plodožraví, nektarožraví, semenožraví)

b) masožraví

-masitá potrava (rybožraví, hmyzožraví, mrchožraví a živící se krví)

c) všežraví

-živící se rostlinou a živočišnou potravou

Potravní specialisté, kteří jsou vázáni na určitý druh potravy

 

Dýchací soustava (respirační)

Funkce:

-         výměna plynů (kyslíku a oxidu uhličitého mezi tělem a vnějším prostředím = dýchání)

zdrojem kyslíku je:

-         vzduch 21%

-         voda 0,7%

Čím složitější organismus tím větší metabolismus a větší nároky na spotřebu kyslíku. U vodních živočichů je nepříznivý, poměr kyslíku kompenzován tím, že vodní organismus nemusí nést váhu těla a má menší spotřebu kyslíku

Typy dýchacích soustav:

1) celým povrchem těla

a) přímý průnik plynů k jednotlivým buňkám

b) průnik plynů do tělní tekutiny

c) průnik plynů kůží – kožní dýchání, typické pro obojživelníky

2) dýchacími orgány zásobující tělo kyslíkem nepřímo (kyslík rozváděn po těle cévní soustavou žábry a plicní orgány)

3) dýchacími orgány, které zásobují tělo kyslíkem přímo

a) vzdušnice

b) tracheální žábry

Přenos dýchacích plynů

-         přímo (k jednotlivým buňkám)

-         tělními tekutinami

 

Cévní soustava

Funkce:

-         zabezpečení pohybu tělních tekutin

-         transport látek

-vytvořena u složitějších organismů

Typy cévních soustav:

1) otevřená

- srdce + krátké cévy, tekutinou je hemolymfa (veškerá mimobuněčná tekutina u většiny bezobratlých)

2) uzavřená

 - srdce + cévy, tekutina krev (krevní oběh), míza (mízní oběh)

Orgány krevního oběhu:

a) cévy

- tepny (vedou krev ze srdce), žíly (přivádějí krev do srdce), vlásečnice (spoje mezi tepnami a žílami), arteryvenózní spojky (spojují tepny a žíly), krevní splavy

b) srdce

- tepené

- žilní

- smíšené (obojživelníci, plazi)

- čtyřdílné (ptáci, savci)

 

Mízní soustava

-         typická pro obratlovce

-         tvoří ji mízní vlásečnice, mízní cévy, mízní uzliny a u nižších obratlovců zvláštní druh tepající míznice = mízní srdce

Funkce:

-         filtrace látek tkáňového moku

-         tekutina, která takto vzniká se nazývá míza

součástí lymfatického systému je:

-         slezina

-         brzlík

-         mandle

-         kostní dřeň

 

Vylučovací soustava

Funkce:

-         udržení homeostázy

-         odstraňování odpadních a přebytečných látek

odváděné látky:

-         voda

-         ionty solí

-         produkty metabolismu

-         dusíkatých látek

-         další přebytečné látky

ekskrece

-         vylučování

ekskrety

-         tekuté odpadní látky

ekskrementy

-         tuhé odpadní látky

Typy vylučovacích soustav:

1) Vylučovací soustava chybí

- každá buňka vylučuje samostatně

2) protonefrifiální soustava

- plaménková buňka + močový kanálek

3) metanefrifiální soustava

- u bezobratlých živočichů filtruje tekutiny krevního oběhu

- tvoří ji obrvená nálevka + močový kanálek

4) ledviny obratlovců

- základní a funkční jednotkou je nefron

Tvorba moči

- filtrace krve

- vzniká primární (primitivní moč), která protékajíce močovými kanálky zpětně odevzdává organismu látky, které obtížně získává (cukry, voda, ionty solí, aminokyseliny) až dojde ke vzniku definitivní moči, která odtéká do sběrného kanálku.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hezke

(K.O., 15. 1. 2008 19:06)

Mas to tu hezke

Re: Hezke

(Jack, 20. 4. 2015 21:03)

Ano

Živočichy

(Jack, 20. 4. 2015 21:02)

Jaký jsou zvířata mají tekuté odpadní látek?

...

(Mispulajda, 15. 6. 2008 18:55)

Ahojki, je to tadi celkem hezký, hlavně mi bodl Koperník:)... Ale jinak tki pro mě celkem nuda, ale jinak je to tki goooood... =o*

bleble

(no dobrý, 5. 1. 2008 11:42)

Když jsem si prohlédla tento odkaz myslela jsem že tu bude něco o zvířatech a ne o jejich cévních a vylučovacích soustavách. To je pro mě moc velká nuda.