Renesance
charakter hudby
- rozvoj polyfonií techniky
- skladby jsou pro sbor, ne sólisty
- všechny hlasy jsou rovnocenné
- renesance se označuje jako „Vokální éra polyfonie“
hudební formy
- mše
- madrigal (milostná vokální skladba až pro 5 hlasů)
nástroje
- loutna
- cembalo (předchůdce klavíru)
- spinet
- viola de bračo (předchůdce violy)
- zobcové flétny
- varhany
Nizozemská škola (1420 – 1600)
- pět generací skladatelů
- oblast Belgie, část Holandska a Francie
- komponovaly kánony, mše, motety, šansony
Orlando di Lasso
- všestranný skladatel – „král hudby“
- autor církevních, ale převážně světských skladeb
- komponoval mše, moteta, šansony a madrigaly
- spolu s Palestrinou představuje vrchol vokálního vícehlasu
Římská škola
Giovani Pierluigi da Palestrina (divany pierludži da Palestina)
- jeho hudba se stala vzorem pro církevní hudbu
- psal církevní skladby bez doprovodu nástrojů (a capella)
dílo: Sto mší
Píseň písní ( část bible, cyklus 29 motet)
Benátská škola
- představovala se zde nástrojová hudba
Giovanni Gabrielli
- nástroje housle, violy, basové loutny → položen základ barokní hudby
Wiliem Byrd (berd)
- duchovní světská hudba
John Dowland (džon douland)
- skladby pro zpěv s doprovodem loutny
Instrumentální hudba renesance
- ač to byla éra vokální polyfonie, ideálem byl zpěv bez nástrojů, mnoho skladeb interpretováno ve vokální instrumentální podobě
- zásadní odlišení až v Baroku
- pěstovala se taneční hudba (časté dvojice tanců – pomalý a rychlý)
Česká hudba renesance
- doba husitství
- husitské písně měly velký význam (př. dodání odvahy, zastrašení nepřátel)
- písně jednohlasé (odmítání vícehlasu)
sborník husitských písní: Jistebnický kancionál
-obsahoval 707 písní
-z roku 1420
písně: Ktož sú boží bojovníci (nejvýznamnější skladba)
Povstaň, povstaň veliké město Pražské
Slyště rytíři boží
Umění vícehlasu
- 16. století
- písemné památky až z 15. století ve Vyšebrodském rukopise a Jistebnickém kancionále
- rozvoj až na konci 15. století a v 16. století
Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic pán na Pecce
- skladatel, diplomat (ve službách Rudolfa II.)
- všestranně vzdělaný
- 1621 popraven s českými pány na Staroměstském náměstí
- autor mší a motet
Jan Blahoslav
- biskup Jednoty bratrské
- vydal Šamotutský kancionál (obsahoval duchovní písně)
- autor prvního teoretického spisu o hudbě Musica
literátská bratrstva
- spolky měšťanů, kteří zpívali při různých příležitostech, podporovali rozvoj hudby a vydávali kancionály
kurendy
- žebravé pochůzky žáků s učitelem o svátcích šlechtické kapely
Komentáře
Přehled komentářů
No zajímavé stránky, ale je tu nějak málo informací. Díky
PS:hlavně u hudebních forem
PS 2: Ale jinak jsou ty stránky dobrý
PS 3: Vopravdu!!!
PS 4: Čau
Díky
(Elliss + Lucy, 8. 2. 2010 11:23)díky...moc nám to pomohlo do hudebky...dobře uspořádané informace...:-)
Ahoj
(Fíkus, 18. 5. 2013 16:14)